Do Stadic jsem jel vláčkem, Troška musel v Ústí opisovat, jinak to nevidím. Strojvůdce v montérkách nejprve oznámil zpoždění, čekalo se na rychlík z "NDR". Potom napomenul několik cestujících, že si neumí orazítkovat jízdenku, která se to strojku nevešla. Než rozpohyboval starou lokálku, upozornil nás, že některé stanice projíždí, proto musíme hlásit výstup předem. K mému úžasu u Přemysla Oráče zastavil, aby se pokochal pohledem do kopců, kam směřoval Růžičkův závod. Jarmila Sobecká přijela na startovní čáru v krásném autíčku, klidně si mohla převzít diplom hned, vyhrála s velkým náskokem.
Diplomy (s fotkou běžce) - kliknutím na startovní číslo
Pokud lze Ústí nad Labem charakterizovat jako město, kde se šedivá patina průmyslového sídla se sociálními problémy střetává se svěží zelenou nádherou Českého středohoří, pak další závod Ústeckého krosového poháru tento kontrast přijal za své. U stavitele tratí, Vládi Růžičky, jsme na něco podobného zvyklí, jen si vzpomeňte na proběhnutí úžínským brownfieldem v rámci Jedlovky. Tentokrát byla prezentace přímo pod dálnicí D8 u obce Stadice, start pár metrů od této významné liniové stavby, aby následně trasa vyvedla běžce na krásné louky a lesy kolem obce Suchá. Jejich půvab neutrpěl ani dešti v minulých dnech, jen to napomohlo důvěrnějšímu kontaktu s běžci, bláta bylo místy opravdu dost. Trať byla složená ze dvou okruhů, nejprve se běžel malý, pak velký, a na závěr opět ten malý. Diváci tak viděli probíhat běžce hned třikrát.