Současné žhavé léto dává prostor k úvahám, jak vlastně (a zdali vůbec) běhat v takových vedrech. Fotografie k článku je z dnešního rána z Benecka směrem ke Kozákovu. Déšť proskotačil Krkonošemi, ochladil je a zalil Krakonošovu zahrádku, ale hodinu po jeho skončení bylo už zase vedro a jen výpar dole z kraje připomínal deštivé ráno. Vedro, velká vlhkost, nejsem blázen, abych v tomhle šel běhat, něco říkali i v televizi, nějaký doktor. Pozor! Vaše Ego právě podstupuje obranný mechanismus, kterému dala Anna Freudová (ano, je to jeho dcera) název Racionalizace. Mnozí z Vás to znají, vždycky se najde racionální a rozumný důvod, proč nejít běhat - počasí je oblíbená výmluva, jednou moc prší, pak děsně fouká, je velké vedro nebo zase mrzne či je náledí. Tak kde končí obranné mechanismy a začíná objektivní fakt, že v tomhle se fakt běhat nedá?

Jirka nám už vydýchaný a spokojený odpověděl na několik otázek.

Proč jsi přijel do Mariánek? Ze Semil je to přece jen trochu z ruky.

Přijeli jsme na prodloužený víkend. Na další dovolenou už nemůžeme, jsme asi dva měsíce před porodem. Chtěli jsme se sem podívat a v tom samém termínu tu byl i běh, takže šťastná náhoda.

Vypadalo to, že to máš od začátku do konce pod kontrolou, bylo to tak?

Tak víceméně ano, i když se mi neběželo nějak extra dobře, ale nikdo po mě naštěstí nešel, takže jsem nemusel jít úplně na sto procent, takže dobrý.

Na trať říkáš co?

Trať je nádherná, jsou tu tři kopečky, jeden teda hodně ostrý, ten už před kolonádou. Tam pak je to krásný, takhle v lázních, je to nádhera.

Vrchol sezony budeš mít letos jaký? Na co se budeš teď chystat?

Já se letos nechystám speciálně na nic, závodím skoro každý týden, takže tak nějak od závodu k závodu. Přemýšlím, že bych v září běžel Jizerskou padesátku a nebo nějaký maraton, to ještě nejsem rozhodnutý.

Díky za rozhovor, ať se daří!

Letos se potřetí sjeli běžci do Mariánských Lázní na SPARUN a cestu jich v příjemném letním počasí našlo na atletický stadion přes dvě stovky. Start ve 14 hodin není úplně tradiční, ale sluníčko dostalo aspoň šanci vyhnat teplotu k 25 stupňům. Trať centrem lázeňského města je velmi atraktivní, ale hlavně byla perfektně zabezpečená. Běžce, kteří zde byli poprvé, možná trochu překvapila její členitost. Jsou zde úseky parky, po chodnících, krátké výběhy, přeběh hlavní kolonády a závěr na stadionu. S tratí se nejlépe vypořádal Jirka Čivrný ze Semil a Carmen Beshirová ze Zdic. Oba si bezpečně pohlídali svoje vítězství, rozhovor s Jirkou je v samostatném článku. Jsem velmi zvědavý na vývoj tohoto běhu, na který jezdím od prvního ročníku. Kam ho pořadatelé posunou?  Snad neskončí jako masový městský běh...  Fotografie z letošního ročníku jsou zde http://primabehy.rajce.idnes.cz/SPARUN

Prima běhy při svých závodech cílí na nejširší běžeckou i skoroběžeckou veřejnost. Přesto máme v našem portfoliu závody, kde organizátor klade důraz kromě perfektní organizace i na sportovní úroveň závodu. Tyto závody, kde se přední čeští běžci a běžkyně potkají s hobíkama, jsou určitě zajímavé pro celé startovní pole. Vypsali jsme výkonnostní kritéria, která splňuje širší česká špička. Abyste zjistili, zda kritéria splňujete, rozklikněte si přiložený soubor. Zde naleznete i další postup.  

Prima běhy ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně pro Vás připravují závod netradičního formátu. Bude se konat na okruhu o délce 1,2 km v univerzitním kampusu a jeho termín je stanoven na 17. října 2015. Během dne bude pro Vás připraven program pořádaný univerzitou, jeho jádrem pak budou tři běhy po již zmíněném okruhu. V prvním se poměří muži do 39 let, ve druhém ženy a veteráni a třetí běh bude určen pro čtyřčlenné štafety. O přípravách Vás budeme na našich stránkách podrobně informovat,

Pohár Střížovického vrchu pokračoval dnes dalším během, opět se běželo po stopách běhu cyklistů. Organizátor, Vláďa Růžička, objednal tentokrát opravdu horké počasí. I když se startovalo až v šest večer, teplota vzduchu v okolí Ústí rozhodně neměla ani pomyšlení na to, že by spadla pod třicítku. Zhruba třicet bylo i těch, kteří nedali na starostlivé rady médií o omezení pohybu na minimum. Na vzorně značené trati nikdo neměl šanci zabloudit a všichni dorazili v pořádku do cíle. Mezi muži byl nejrychlejší Ladislav Vojtěchovský před Jirkou Vlčkem a Vláďou Růžičkou. Závod žen ovládla Zuzka Rusínová, za ní doběhla Veronika Vágnerová a třetí byla teprve třináctiletá Sabina Hrušková. Příjemný závod!

Princton, Pasadena, Cambridge, Ženeva. Mají slavné univerzity, skvělé laboratoře, špičkové vybavení. Nikdo se tak nediví, že právě tato města patří k těm, kde byly učiněny objevy, které vedly k udělení toho nejprestižnějšího ocenění pro každého fyzika – Nobelovy ceny. K těmto několika málo místům na naší planetě patří ale i Ústí nad Labem! Tuto úžasnou skutečnost připomeneme malým během, který uspořádáme spolu s Přírodovědnou fakultou UJEP 15. srpna 2015. Tento běh povede po okruhu ústeckým kampusem, na kterém se poběží i univerzitní říjnový Běh kampusem. Jak to ale bylo s tou Nobelovkou?

Dnes je den D. Den, kdy mám velký závod. Vytrvalostní, žádný sprint, vždyť jsou to skoro tři metry. To je pro slimáka zahradního, kterým jsem, záležitost na hezkých pár minut sama o sobě. Dnes ale bude náš závod obzvláštněn tím, že bude probíhat za plného provozu po cyklostezce a kolem růžků se nám budou míhat nohy lidí, kteří poběží svůj závod. Myslíte si, že jsem šílenec, když jsem naplánoval plží závod napříč cyklostezkou u Labe přesně na čas, kdy se tu běží lidský závod? Pak asi nevíte, co je adrenalin, tedy u nás plžů je to jiný hormon, ale napumpuje nás to stejně. A mám i další důvod pro tento formát závodu, slimáky a plzáky! Jak já je nenávidím! Všechno sežerou a to, co žere nás, hlemýždě, na ně neplatí. Ve škole nám říkali, že je lidé také nemusí, tak jsem zvědavý, jak to dnes bude vypadat. Je to drsné, ale my jsme zoufalí, hlemýžďů je méně a méně a nejlepší potrava je okousaná od těch bezulitářů.